Chytrá lenost, nebo na přesdržku? Aneb lenoši v MHD

Každé ráno jezdím do školy, když nemáme ráno praxi, autobusem MHD číslo 13. Bydlím v okrajové části Plané nad Lužnicí zvané Strkov. Právě na Strkově, respektivně v jeho horní části, je konečná zastávka. Autobusy se tam povětšinou hned otočí a jedou nazpátek a to je právě příležitost pro lenochy. Stačí se podívat na mapu zastávek. Zastávky Strkovská (která je nejblíž našemu domu) a Strkov jsou od sebe daleko asi jen 400 metrů. Autobus jede tedy zastávky Strkovská, Strkov, Strkovská. Problémem pro nás, co nastupují na zastávce Strkovská je ten, že na Strkově nastoupí hodně lidí a ti zaberou ta nejlukrativnější sedadla v autobuse. Občas se stává, že i v kloubovém autobuse se zaplní všechny sedačky už na Strkově a my Strkovskáči si už nemáme kam sednout. Řešení je jednoduché, ale sprosté. Stačí nastoupit na Strkovské, když autobus jede na Strkov, přejet konečnou zastávku a lidé, hamižní po lukrativních sedadlech, mají smůlu. Je to taková malá válka, která trošku rozbourá životní stereotyp. Právě dneska nejel řidič v dobré náladě. Vyjel na Strkov, otevřel dveře před zastávkou a řval na nás, co jsme nastoupili na Strkovské: „To je konec!“ Tak jsme poslechli, vystoupili, autobus popojel pět metrů a my jsme zase nastoupili. Tenhle postup má ale hned několik opodstatnění. Když jdu na autobus, na tu zastávku, odkud autobus vyráží nahoru na Strkov, to mám o „přessilnici“ blíž. A co je horší – přes silnici nevede žádný přechod, takže každý den riskuji svůj život. A až se narazí na opravdu zlého řidiče, který nás vyhodí z autobusu a nebude nás chtít svést, za půl hodiny jede padesátka…

PS: Díky Markét za tip  na písničku. MHD v Táboře mám rád a souhlasím s textem písně: „Městská hromadná doprava“ http://mhdta.ic.cz/pisen.html Mimochodem, s autorem písně jsem chodil do tanečních! Asi nevěděl, že to je celebrita a všichni jeho píseň znají.

Tags: MHD, Strkov